Experimentálnímu výzkumu zaměřenému na účinek vdechování molekulárního vodíku na organismus po prodělání nemoci covid-19 se začali věnovat vědci z olomoucké Univerzity Palackého. Zatím se zdá, že by metoda mohla například urychlit zotavení profesionálních sportovců, ale i běžných pacientů.
Odborníci z fakulty tělesné kultury zkoumají účinky molekulárního vodíku na lidské tělo už více než čtyři roky. Původně se ale zaměřovali hlavně na jeho využití ve sportu, konkrétně na to, jak jeho podání působí na člověka při různých druzích zatížení, na vliv na fyzický výkon a následnou regeneraci. Nově spuštěná studie je nicméně zaměřena i na širší populaci.
„Molekulární vodík v žádné případně nevnímáme jako lék, ale spíše jako terapeutický nástroj, jehož účinky na organismus v souvislosti s covidem-19 chceme důkladně prozkoumat,“ podotkl vedoucí projektu Michal Botek.
Podle něj některé experimentální studie už prokázaly, že molekulární vodík mimo jiné snižuje přehnanou zánětlivou reakci imunitního systému, takzvanou cytokinovou bouři. Ta může způsobit selhání orgánů nebo v krajním případě i smrt pacienta. Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii olomoucké fakulty... Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii olomoucké fakulty tělesné kultury. | foto: Univerzita Palackého Odborníci z fakulty tělesné kultury zkoumají účinky molekulárního vodíku na lidské tělo už více než čtyři roky. Původně se ale zaměřovali hlavně na jeho využití ve sportu, konkrétně na to, jak jeho podání působí na člověka při různých druzích zatížení, na vliv na fyzický výkon a následnou regeneraci. Nově spuštěná studie je nicméně zaměřena i na širší populaci. „Molekulární vodík v žádné případně nevnímáme jako lék, ale spíše jako terapeutický nástroj, jehož účinky na organismus v souvislosti s covidem-19 chceme důkladně prozkoumat,“ podotkl vedoucí projektu Michal Botek. Podle něj některé experimentální studie už prokázaly, že molekulární vodík mimo jiné snižuje přehnanou zánětlivou reakci imunitního systému, takzvanou cytokinovou bouři. Ta může způsobit selhání orgánů nebo v krajním případě i smrt pacienta. „Protizánětlivého účinku a selektivně antioxidačních vlastností bychom rádi využili i my jako jisté formy postcovidové terapie, která by měla přispět k utlumení únavy, celkové revitalizaci organismu a ke snadnějšímu návratu lidí do běžného života,“ dodal Botek.
Dobrovolníci budou vodík vdechovat
Vybraní účastníci studie podstoupí na začátku vyšetření funkce plic a změření aktuální fyzické kondice v podobě šestiminutového chodeckého testu, při kterém se monitoruje nasycenost krve kyslíkem a subjektivní pocit vnímaného úsilí nebo míry dušnosti.
Poté bude následovat dvoutýdenní terapie obsahující dvouhodinové vdechování molekulárního vodíku, přičemž aktéři si budou sledovat stav organismu a zaznamenávat subjektivní pocity únavy nebo kvalitu spánku. Vše pak zakončí závěrečné přetestování.
Molekulární vodík lze do těla dostat speciálně upravenou takzvanou hydrogenovanou vodou, v tabletách nebo inhalací.
„Z pohledu množství vodíku vpraveného do těla nám prozatím vychází nejlépe právě inhalace, i když jednotlivé způsoby podání vodíku se mohou vzájemně doplňovat a zesilovat,“ nastínil Botek.
O výsledky studie, jejíž první výstupy mají být známy koncem letošního roku, velmi pravděpodobně budou mít velký zájem profesionální sportovci, kteří se koronavirem nakazí.
Zkušenosti totiž ukazují, že dohánění tréninkového manka a nabíráni ztracené kondice v mnoha případech výrazně brzdí právě přetrvávající únava a dušnost, proti nimž by vodíková terapeutická metoda mohla pomoci.