„Jeden z prokázaných účinků vodíku ocení především milovníci vína, jimž vodík pomůže ráno vstát s čistou hlavou,“ směje se japonský biochemik, farmaceut a duchovní otec vodíkové biomedicíny profesor Shigeo Ohta. Co na to říká jeho manželka a u jakých onemocnění molekulární vodík už léčbu podporuje?
Začněme samotným principem účinků vodíku – co se vlastně děje, když buňkám v lidském těle přidáte molekuly vodíku?
Jelikož molekulární vodík (H2) nemůže reagovat s většinou biologických molekul bez katalyzátoru (látka, jež umožňuje chemickou reakci jiných látek, ale sama se reakcí nemění, pozn. red.), není snadné všechny jeho molekulární mechanismy vysvětlit. Víme však, že paralelně v těle způsobuje několik důležitých a pozitivních změn.Těch metod je několik: lidé pijí vodíkem obohacenou vodu,vodík se může jako plyn také inhalovat, ale podává se i v tabletách nebo infuzích, zároveň si můžete připravit i vodíkovou lázeň.
Už v roce 2007 jsme například prokázali, že vodík snižuje oxidační stres, což je zjednodušeně řečeno nerovnováha mezi tvorbou reaktivních forem kyslíku vznikajících jako vedlejší produkt okysličování a látkové výměny, a schopností organismu je rychle neutralizovat (detoxikovat, pozn. red.). Svými antioxidačními účinky tedy vodík buňku chrání, jelikož oxidační stres je příčinou mnoha onemocnění. Proto má H2 význam pro zdravotnictví, jakožto podpora léčby nejrůznějších onemocnění. Důležité je, že těch reaktivních forem kyslíku – jde většinou o volné F kyslíkové radikály – existuje v buňce více druhů. A my už dnes víme, že jsou sice součástí patologických pochodů, ale úplně špatné všechny nejsou.
Můžete uvést nějaký příklad jejich kladného působení?
Například po tělesné námaze volné radikály člověka „posilují“, protože v buňce působí jako poslové informací, jak se má buňka přizpůsobit novým podmínkám – tedy adaptovat se. A proto je také fyzické cvičení pro tělo zdravé. Ale kdybychom všechny reaktivní formy kyslíku odstranili, vlastně bychom si uškodili, protože pro některé děje, jako pro zmiňovanou adaptaci, jsou reaktivní formy kyslíku v organismu zcela nezbytné. A tady právě nastupuje role vodíku, protože molekuly H2 dokážou selektivně (výběrově, pozn.red.) – což je to klíčové slovo – likvidovat pouze ty nejtoxičtější složky. A v tom spočívá hlavní princip nové vodíkové terapie. Kromě antioxidačních účinků však působí molekulární vodík v lidském těle i protizánětlivě.
Co konkrétně z toho vyplývá pro jeho využití ve zdravotnictví?
Vyplývá z toho, že H2 byl třeba velice užitečný při pandemii covidu-19. U tohoto viru je hlavní příčinou smrti pacientů postižení plic způsobené silně zánětlivou reakcí na virus. A molekuly vodíku působí protizánětlivě: tlumí přehnanou odpověď našeho imunitního systému a u pacienta urychlí regeneraci tkáně, což umožní jeho rychlejší uzdravení a rehabilitaci. K dalším užitečným funkcím vodíku patří aktivace energetického metabolismu v těle, H2 odstraňuje únavu a zabraňuje stárnutí buněk – účinků preventivních má H2 prostě více.
Jelikož vodík ovlivňuje funkci většiny tělesných orgánů, byla už do dnešního dne vědci po celém světě experimentálně prokázána jeho účinnost při řešení zdravotních komplikací u 170 onemocnění. Laboratorně bylo v mnoha případech na animálních modelech (myších, hlísticích nebo octomilkách) také prokázáno, že molekulární vodík prodlužuje délku života. Není tedy vyloučené, že v budoucnu může výrazně prodloužit život i lidem. Každopádně věřím, že vodíková kúra v blízké budoucnosti umožní člověku žít plnohodnotný a zdravý život do vysokého věku. Dneska již víme, že H2 zefektivňuje lázeňské procedury, zvyšuje fyzickou a duševní kondici, urychluje regeneraci po pohybové aktivitě a kvůli zpomalování stárnutí buněk vodík využívají zdraví lidé i v kosmetice.
Jakými cestami se tedy molekulární vodík do těla aplikuje?
Těch metod je několik: lidé pijí vodíkem obohacenou vodu, vodík se může jako plyn také inhalovat, ale podává se i v tabletách nebo infuzích, zároveň si můžete připravit i vodíkovou lázeň. Nedávné studie farmakokinetiky H2 ukázaly účinnost H2 v každé z těchto metod a dnes už také existují nejrůznější aplikátory, generátory a přístroje, jež základní způsoby aplikací H2 umožňují.
A jaké jsou rozdíly v účinnosti, přístupnosti nebo finanční náročnosti těch metod?
Inhalace H2 je rozhodně velmi účinná metoda pro podporu rekonvalescence a používá se i jako podpůrná terapie při léčbě. Osobně inhalaci H2 také používám, když jsem unavený. Tahle metoda se ovšem nehodí pro všechny příležitosti, a tak časově vytížení lidé často pijí vodíkem obohacenou vodu, což i mně asi více vyhovuje, přestože inhalací se do těla dostane násobně více H2 než pitím vodíkové vody. Individuální preference a získané množství H2 jsou v tomto případě možná dvě různé věci, každopádně doporučuji lidem molekulární vodík v jakékoliv podobě. Pokud máte více času během dne, doporučuji spíše inhalování, zaneprázdněným lidem pak bude víc vyhovovat vodíkem sycená voda nebo tablety.
Jak vodík využívají lidé v Japonsku?
V Japonsku se výrobky s H2 začaly prodávat už před nějakými patnácti lety a dnes tam působí spousta firem, které nabízejí H2 jako plyn, jako vodu nebo v podobě rozpustných tablet. Zároveň však s několika společnostmi máme velký problém v tom, že prodávají vodu „obohacenou vodíkem“, i když v ní žádný přidaný vodík není. To pak bohužel vede k tomu, že někteří zákazníci o účincích těch metod pochybují. Běžný zákazník totiž nemá šanci přítomnost H2 v produktech poznat, protože H2 je plyn bez chuti, barvy a zápachu.
Co víte o vedlejších účincích vodíkové terapie, jež se často prezentuje jako zázračná?
Do dnešního dne nebyl žádný vedlejší účinek vodíkové terapie prokázán, i když o jednom nepřímém vedlejším účinku bych asi věděl: více si vychutnáváme víno. Když totiž ráno chodíme do práce, už si nemusíme dělat starosti s tím, že jsme večer vypili hodně vína – voda obohacená vodíkem, kterou jsme večer k tomu vínu nebo i ráno pili, totiž pomáhá organismu proti ranním bolestem hlavy, tedy brání kocovině. Moje manželka dokonce říká, že molekulární vodík vlastně zneužívám a utratíme kvůli tomu za víno zbytečně moc peněz! (směje se) Říkám to z legrace, ale další vedlejší účinek, který bych možná zmínil, je to, že člověk s přidaným vodíkem příliš mnoho pracuje, je prostě aktivnější. Moje doporučení tedy zní: Při zvýšené konzumaci molekulárního vodíku příliš nepracujte.
Pozoruhodný vedlejší účinek vodíkové terapie – můžeme vypít více vína.
Proti jakým onemocněním se molekulární vodík používá jako podpůrný prostředek při standardní léčbě?
Píše se hlavně o rakovině, cukrovce a neurologických chorobách. Po úspěšných pokusech s laboratorními zvířaty a molekulárním vodíkem povolily japonské úřady i H2 jako léčbě asistující podpůrnou terapii u lidí a v Japonsku ji dnes využívá přes 200 klinik! Lékaři aplikaci H2 nejprve zkoušeli u pacientů s pokročilým stadiem rakoviny, když ostatní metody neuspěly. A potom, když to zjednoduším, se zjistilo, že pozorovaní pacienti, kteří kombinovali tradiční léčbu s molekulárním vodíkem, žili déle. Šlo u nich převážně o rakovinu žaludku a tlustého střeva. Pokud jde o cukrovku, molekulární vodík snižuje množství plazmatických lipidů, což v poslední době potvrdilo sedm nezávislých studií, a některé z nich uvádějí i snižování zvýšené glykemie. Je to zřejmě způsobeno tím, že vodík stimuluje tvorbu energie, a během tohoto procesu cukry a tuky spotřebovává, čímž v krevním řečišti snižuje jejich hladinu, a tím snižuje u člověka i riziko diabetu.
A pokud jde o ta neurologická onemocnění?
Z nedávné studie vám uvedu následující příklad: Pacientovi s Alzheimerovou chorobou, který inhaloval plynný vodík po dobu šesti měsíců, se zlepšily jeho kognitivní schopnosti a to zlepšení přetrvalo i po dalších šest měsíců, kdy už vodíkovou terapii nepodstupoval. Nešlo tedy pouze o dočasný efekt, ale o zmírnění progrese onemocnění. Další studie se týkala pozitivního účinku aplikace vodíkových tablet a vodíkem obohacené vody: podávaly se pacientům s presenilní demencí a oni ani členové jejich rodiny nevěděli, která skupina bere placebo a která účinné látky obohacené o H2. V budoucnu bychom byli rádi, aby tyto vědecké teorie byly obecně potvrzeny rozsáhlými klinickými studiemi a měly pozitivní ohlasy i od pacientů a široké veřejnosti, aby se příznivé účinky H2 akceptovaly všeobecně. V posledních letech začínají pozitivní výsledky přicházet také z vědeckých výzkumů tady z Evropy, ale například i z Brazílie.
V jakých dávkách se molekulární vodík zatím podává?
Jsme schopní měřit koncentraci vodíku rozpuštěného ve vodě. Záleží však na tom, pod jakým tlakem se budoucí vodíková voda vodíkem sytí. Koncentrace rozpuštěného H2 v takové vodě se pak udává v miliontinách částic (ppm). Za běžné teploty a tlaku je koncentrace H2 asi 1,6 ppm na 1 litr vody. Kvůli vyššímu účinku H2 bych doporučoval aplikovat vyšší koncentrace H2 , už vzhledem k tomu, že žádné vedlejší účinky ani předávkování nejsou v případě čistého H2 známy. Takže pokud pacient vypije na posezení tři litry vodíkové vody, uškodí mu samotná voda spíš než přidaný vodík.
V jakých částech těla ten „přidaný“ vodík působí?
Když pijete vodíkovou vodu, působí nejprve v žaludku a střevech, odkud putuje do jater. Tam je kvůli léčebným účinkům důležité, aby vodík působil alespoň hodinu, než je krevním řečištěm roznášený po celém těle. Pokud si dáváte nějaký H2 zábal nebo vodíkovou lázeň, molekulární vodík prostupuje díky své malé velikosti lidskou kůží už během deseti minut.
Jak si vysvětlujete, že se pozitivní účinky H2 na zdraví začaly zkoumat až v uplynulých letech, když o jeho existenci víme už od 18. století?
Molekulární vodík (H2) byl skutečně dlouhou dobu v buňkách savců považován za nefunkční a biologicky inertní plyn. Osobně jsem s výzkumy začal před osmnácti lety a první průlomová studie o H2 nám s kolegou vyšla roku 2007. Klinické studie o pozitivních účincích terapie jsme získali teprve nedávno, a tak se o nových možnostech vodíku mluví až nyní a lidé si je začínají víc a víc uvědomovat. Možná tady zapůsobil i rozdíl mezi asijskou a západní medicínou – váš koncept léčí spíš jednu chorobu jedním specifickým lékem, zatímco orientální medicína k léčbě přistupuje celistvě. Jako profesor biomedicíny dávám přednost západní tradici, ale molekulární vodík svými účinky a dopadem na celý organismus odpovídá orientální tradici a konceptu, který u lidí v Evropě nebo Americe není tolik zažitý. Proto se také dál a dál hromadí nové vědecké studie, jež na další pozitivní účinky molekulárního vodíku poukazují.
Za uplynulých dvacet let se tématu věnuje víc než tisíc odborných studií. Poukazuje to v medicíně na nějaký trend?
Vodíkové léčbě jsme s kolegy věnovali přes 2 tisíce publikovaných článků, nicméně procesy schvalování léčby v různých fázích pokračují dál. Pozitivní ohlasy, jak už jsem zmiňoval, byly nejen z Evropy, ale také z Brazílie nebo Íránu. V současné době se snažíme zdůrazňovat i pozitivní dopady H2 pro zemědělství.
Proč stárneme? Proč jsme nemocní? Jednou z příčin je i takzvaný „oxidační stres“, vedlejší produkt něčeho tak přirozeného a nezbytného, jako je dýchání.
Pro zemědělství?
Ano. Když jsem se začal molekulárním vodíkem zabývat, také jsem o vlivu vodíku na pěstování užitkových plodin neuvažoval. Ale zhruba před deseti lety se v Číně začalo využití H2 v zemědělství hlouběji zkoumat a v poslední době tam používají vodíkem sycenou vodu při pěstování rýže i ovoce. Ukazuje se, že mají díky tomu větší výnosy, a u rýže se to týká i kvality – lepší chuti. Opět se ukázalo, že těch pozitivních vlivů vodíku je více – růst plodin urychluje, pomáhá rostlinám lépe absorbovat živiny a zvyšuje rezistenci zemědělských plodin proti poškození chorobami a škůdci. A my jsme to přivítali, protože tenhle fakt přesvědčil o výhodných účincích molekulárního vodíku i ty, kteří se o jeho terapeutické účinky zatím nezajímali.
A vyplatí se plodiny zalévat vodíkovou vodou?
Předpokládám, že pro sycení vody vodíkem se v zemědělství užívají jiná zařízení než pro terapeutické účely. A jak jste se ptal na finanční náročnost léčby molekulárním vodíkem, je potřeba to srovnat s náklady na běžná farmaceutika a investice do jejich vývoje. Můžeme dokonce říct, že s vodíkem existuje opačný problém – je příliš levný.
Proč je to problém?
Když jsem s H2 seznámil farmaceutické společnosti v Japonsku a jednal s nimi o dalším využití, projevily zájem. Jedna konkrétní firma se nabídla, že vodík do zdravotnictví dostane. Ale když měla získat potřebný souhlas úřadů a investovat finanční prostředky – obvykle se za vývoj jednoho léku a licenci platí i 200 milionů eur –, ptali se mě, jak se jim tato investice vrátí. A jelikož si uvědomili, že by museli do vodíku investovat podobnou částku, a přitom měli – vzhledem k nízké ceně vodíku – nejistou návratnost, už v tom nepokračovali. V tom tedy vidím problém levného vodíku. Farmaceutické společnosti v jeho univerzální léčivé schopnosti příliš nevěří, ale naštěstí to pro všechny firmy neplatí, a dokonce vznikají i projekty vodíkových měst, které už počítají jak s terapeutickým, tak i zemědělským využitím vodíku, a to zrovna tady u vás v České republice.
Ptali jsme se na budoucnost molekulárního vodíku umělé inteligence a ta už registruje pozitivní výsledky. Prý je pro některé terapie potřeba dalších důkazů, ale výhledy jsou optimistické. Kde vidíte v roce 2023 potenciál molekulárního vodíku vy?
Určitě bude vodík kvůli svým léčebným účinkům dál oslovovat pacienty – vždyť jedna molekula toho dokáže hodně. Ale o vodík se budou zajímat i lidé, kteří chtějí žít zdravě, takže pokud mluvíme o zdravotnictví, molekulární vodík má potenciál pro terapii i prevenci a obojí bude pro společnost představovat ekonomické výhody.
21. století: Věk vodíku
K vůbec nejdiskutovanějšímu využití H2 patří v naší době palivové vodíkové články, které lze použít k pohonu elektrických vozidel. Představují čistší a účinnější alternativu k vozidlům na benzinový pohon, a tak se už od roku 2018 na regionálních trasách Dolního Saska v Německu (ale podobě také v Rakousku) prohánějí vodíkové vlaky. Že jsou jejich soupravy tiché a produkují pouze kondenzovanou vodu a vodní páru, se mohli při ukázkových jízdách přesvědčit loni i čeští pasažéři. Vedení ČD tehdy naznačilo, že by do deseti let mohly vodíkové vlaky jezdit u nás i pravidelně. Myslí se tu každopádně i na silnice, a tak roku 2009 vyvinul český Ústav jaderného výzkumu v Řeži prototyp hybridního vodíkového elektrobusu (Škoda 24 FC) a na mezinárodním veletrhu v Berlíně se loni představil i vodíkový trolejbus Škoda 36 BB.
S vodíkem se ovšem plánují také přesuny individuální a kosmické: Letos vzniklo v Ostravě první vodíkové kolo H2 Bike, které slibuje dojezd až 150 km na jednu vodíkovou láhev. Pro výhodný poměr chemické energie vůči hmotnosti se vodík používá i jako palivo v kosmonautice. Původně v raketoplánech zvyšoval účinnost kyslíkovodíkových motorů SSME, jeho role spočívá ovšem i v chlazení spalovací komory a trysky.
Kromě dopravy se vodík používá i při výrobě elektřiny – také hlavně k chlazení generátorů, motorů a frekvenčních převaděčů. Díky své větší tepelné vodivosti je totiž H2 ve srovnání s obvykle používaným vzduchem při chlazení účinnější. Vodík lze dále použít k odstranění síry z ropných produktů a ke zlepšení oktanového čísla benzinu, při výrobě oceli se také používá k vytápění. V neposlední řadě pomáhá průmyslu při výrobě čpavku, metanolu a hnojiv.
Mimořádně nízké hustoty plynného vodíku se od počátků letectví až do 30. let 20. století využívalo také při plnění balonů a vzducholodí. Tuhle romantiku však ukončila havárie německého zaoceánského zepelínu Hindenburg, který – zřejmě kvůli jiskře statické elektřiny – při přistání v americkém New Jersey roku 1937 shořel i s cestujícími.
Eshop zde: www.H2world.store
H2world, novinka, Ostrava, H2medical, rich, hydrogen, reference, online shop, hydrogen, vodik, zdravi, molekulární vodík, generator, patented technology, news, healthy, molekularni vodik, h2 world, regenerace, health, antioxidant, vodík, vodikova voda, H2, h2, , H2 IMMUNITY, molecular hydrogen, H2přístroje, i600, i150, i300, i1000, 6in1, inhalator, článek, inhalátor, profesional, ppm, koncentraca vodiku, Ohta